VZDĚLÁVÁNÍ ve Finsku
Finské děti patří k nejchytřejším. Učí se přitom málo a přestávka tu trvá půl hodiny
Finsko bere školní vzdělávání nesmírně vážně, hovoří o něm nejen jako o prostředku, jak zvládnout výzvy budoucnosti, ale i jako o základní podmínce pro přežití lidského rodu. Profese učitele je tu nesmírně ceněná a žádaná, svojí prestiží se pohybuje na úrovni právníků či lékařů. Jak je možné, že když mají Finové jedno z nejkratších vyučování na světě, skoro nejméně úkolů a nejdelší přestávky, patří ve srovnávacích žebříčcích k nejlepším? Odpovědi se snažili na konferenci v českém Senátu poskytnout finští specialisté na vzdělávací systém. A také vyvrátit několik mýtů, třeba že zrušili předměty a známky. Zde jsou jejich hlavní recepty.
Žáci jsou naše budoucnost
Ve Finsku se bere školství a vzdělávání jako naprostá priorita, Finové si plně uvědomují jejich klíčový význam. Vysvětlují to jednoduše. "Žáci jsou naše budoucnost a budoucnost této země. Takže je v našem zájmu, abychom jim poskytli ty nejlepší podmínky a připravili i sobě tu nejlepší budoucnost. Souvisí to také s naším přesvědčením, že lidé jsou tou nejcennější devizou, kterou národ má. A proto je finský vzdělávací systém tak dobrý," formuloval základní pohled na školství v zemi tisíce jezer finský velvyslanec v Praze Jukka Pesola.
"Ve Finsku nechceme nikoho ztratit, každý má svůj potenciál," říká Anneli Rautiainenová, ředitelka Inovačního oddělení Finské národní agentury pro vzdělávání.
Ostatně Finsko patřilo po získání nezávislosti na Rusku v roce 1917 k jedněm z nejchudších zemí v Evropě. Jeho sázka na vzdělání jako klíčovou oblast národa i hospodářství z něj udělala evropskou špičku v technologiích a také jednu z nejzdravějších zemí na světě.
Hlavní cíl? Předat dětem sebedůvěru, bezpečí a respekt
Úspěchy finského vzdělávání, které má skvělé výsledky v mezinárodních srovnávacích žebříčcích, nespočívají ve vysokých objemech vědomostí či v drilu a perfekcionismu. Učitelé se především snaží vzdělávat děti tak, aby byly schopné se zapojit do společnosti, až dosáhnou dospělosti. Chtějí jim předat sebedůvěru a chtějí, aby se žáci cítili bezpečně a respektováni. Spíše než o znalosti a vědomosti jde o dovednosti užitečné pro život.
"Není jednoduché udržet tempo s rychle se vyvíjejícím světem. A nevíme, jak bude svět v budoucnosti vypadat. Důležité je proto soustředit se na děti, aby si věřily a měly odvahu pustit se do tohoto rychle se měnícího života," vysvětluje Susanna Bäckman, odbornice na finský vzdělávací systém a bývalá členka odboru školství v Tampere.
Učitel je vážená osobnost a prestižní profese
Další velmi důležitý stavební kámen "finského zázraku". Učitel se ve společnosti těší nesmírné úctě, profese je třetí nejprestižnější a také třetí nejoblíbenější hned po právníkovi a lékaři. Tomu odpovídá i platové ohodnocení a tlačenice o volná místa na školách.
Zatímco v Česku mnozí učitelé utíkají za lepšími penězi do továrny či supermarketu a bojí se šikany ze strany žáků, finský učitel je vážená osobnost, která má u rodičů i žáků obrovský respekt, ačkoliv se nechová jako autorita, ale spíše průvodce či pomocník.
Samozřejmostí je celoživotní vzdělávání pedagoga a jeho další zdokonalování. Často pro inspiraci navštěvují jiné školy, síťují se s kolegy z celého Finska a předávají si zkušenosti.
Tři pedagogové na dvacet žáků ve třídě
Každý žák je jedinečný a každý má v sobě svůj potenciál. To je jeden z dalších finských receptů na skvěle fungující školství. Učitelé se snaží o maximálně individuální přístup ke každému žákovi. Mimo jiné jim to umožňuje pouhých 15-20 žáků ve třídě a také dva další odborníci, které má při výuce neustále k ruce - speciální pedagog a asistent.
"Ve třídě se skutečně skoro pořád nachází tři dospělí," říká kantorka Aška Luhanová. "Ve speciálních třídách pak kolikrát dospěláci hrají přesilovku," dodává pedagožka, která rok působila ve školách pro studenty se speciálními potřebami ve městě Nurmijärvi nedaleko Helsinek.
Propastný rozdíl oproti Česku představují také finance směřující do školství - kolem čtvrtiny výdajů platí stát, zbytek město. "Když je v Česku potřeba pro žáka nějaká drahá speciální pomůcka, většinou se o ni složitě a zdlouhavě žádá nebo se koná veřejná sbírka. Ve Finsku prostě okamžitě byla k dispozici," přidává svou zkušenost Luhanová.
Inkluze je pro všechny
V Česku tolikrát skloňovaná a často i proklínaná inkluze má ve Finsku zcela jiné možnosti, a tudíž i podoby. Zatímco v České republice se zkrátka zavedla, ale dostatečně se tomu nepřizpůsobily rozpočet ani kapacita zaměstnanců, ve Finsku může inkluze stavět na dostatku peněz, převisu učitelů (profese je velmi žádaná) a na malém počtu žáků ve třídě. Speciální třídy tu jsou pouze pro žáky s těžkým mentálním či fyzickým postižením.
Na dotaz, zda se inkluze týká nejen žáků pod průměrem, ale i těch mimořádně nadprůměrných, Marika Päivärinta-Guinardová, učitelka matematiky na základní škole Kannuksen lukio ve městě Kannus, s lehkým úsměvem nad otázkou odpovídá: "Ano, samozřejmě inkluze je úplně pro všechny, ke každému máme individuální přístup. Všichni dělají to samé, ale na nejrůznější úrovni. V hodinách matematiky například dávám několik sad příkladů od nejlehčích až po ty záludné podle úrovně žáků," vypráví.
Učitelka finštiny na základní škole Takalo-Raasakan Koulu v Kannusu Sari Jylhäová popisuje zase svou praxi třeba při povinné četbě. "Slabším žákům dám přečíst tenkou jednoduchou knížku a chci po nich základní údaje - kdo knihu napsal, jak se jmenuje, o čem je, a vlastní názor na ni. Ti nadprůměrní čtou tlustou bichli a píšou o ní úvahovou esej," líčí.
Hodně prý také řeší ve Finsku oblíbená práce ve skupinách, neboť ti nadprůměrní svůj tým vedou a radí v něm slabším dětem.
Vzdělání je zcela zdarma
Jednou ze základních hodnot Finska je rovnost, a tedy i rovný přístup ke vzdělání. Proto základní, střední i vysoké školství je zdarma. Na základní a střední škole pak jsou zdarma i školní pomůcky, obědy, psychologické či zdravotní služby. Vysoké školy pak nabízejí dostupné jídlo, slevy na dopravu, bydlení, ale i třeba lékařské služby.
Špatná odpověď je ta nejlepší
Finští učitelé a ředitelé se shodují na tom, že špatná odpověď je v podstatě ta nejlepší, ač není fakticky správná. "Upřímně, ze správné odpovědi se toho v podstatě moc nedovíte. Oproti tomu špatná odpověď jednoho žáka vám napoví ledacos o tom, co není často i více studentům jasné, kde je jejich slabina nebo co jste nedostatečně vysvětlili," říká například bývalá členka odboru školství města Tampere Susanna Bäckmanová.
Děti se naučí mnohem více ze špatné odpovědi než ze správné, protože díky ní s nimi učitel může probrat, proč je to takto a ne jinak, a projet celý postup znovu. Žák pak už většinou sám odhalí chybu ve svém postupu.
Neztrapňovat, netrestat, žák se nesmí bát zariskovat
S oblibou špatných odpovědí, na nichž se dá látka pěkně vysvětlit, souvisí i snaha vytvořit prostředí, které dá žáku odvahu zariskovat a zkusit odpovědět, i když si není jistý. "Když budeme děti za chybu penalizovat, netroufnou si cokoliv říct," vysvětluje učitelka matematiky Marika Päivärinta-Guinardová. Reakce "Odpověděl jsi špatně" se tu považuje za ztrapňování a ponižování. "Takovéhle věty já v hodině matematiky vůbec nepoužívám. Mnohem lépe se dítě motivuje, pakliže se ho zeptám: 'Jak jsi šel na to ty?' a 'Proč jsi postupoval takto?'. Ve vzájemné diskusi se pak dobereme správného řešení a žák většinou sám odhalí svou chybu."
Méně porovnáváme a soutěžíme, více spolupracujeme
Finské školy nejsou posedlé soutěžením, konkurencí mezi žáky či věčným porovnáváním. Snaží se vést děti spíše ke spolupráci a komunikaci. "Žáci každou chvíli pracují ve dvojicích nebo v týmech a učí se pomáhat jeden druhému," popisuje specialistka na finský vzdělávací systém Susanna Bäckmanová s tím, že pro společnost a jí vyznávané hodnoty je takový způsob mnohem užitečnější než soupeření a snaha být tím nejlepším a porazit ostatní.
Žáci se učí hodnotám
Celý finský vzdělávací systém je postaven na humanitních ideálech a hodnotách. Jak říká Anneli Rautiainenová, ředitelka Inovačního oddělení Finské národní agentury pro vzdělávání, práce na osnovách začíná diskusí o hodnotách. Ty základní si ve Finsku nedovolí zpochybnit žádná vládnoucí strana. Jsou jimi spravedlnost, důvěra, lidskost, rovnost či trvale udržitelný rozvoj.
Učení hodnotám se dává přednost před učením vědomostí, protože v budoucnu budou důležité pro každého a pomohou udržovat a rozvíjet společnost, zatímco třeba učivo dějepisu bude pro někoho, kdo se stane řemeslníkem, mnohem zbytečnější.