O Mně

Pomáhám lidem s rozvojem jazykových dovedností a osobním růstem

O Mně

Ahoj, jmenuji se Míša a jsem obyčejná holka, která miluje aktivní životní styl – ať už na kole, lyžích, bruslích, nebo ve vodě. Když zrovna nesportuji, ráda se podívám na dobrý hokej nebo šipky. Baví mě neustále se rozvíjet, ať už skrze osobní růst, nebo sdílení zkušeností s druhými. Věřím, že nejšťastnější lidé jsou ti, kteří dělají šťastnými ostatní tím, co sami milují. Jazyky mě fascinují, protože otevírají dveře do světa. Jejich učení mi přináší radost. Focení je pro mě dalším způsobem, jak zachytit a prožít život naplno. A když den zakončím dobrým bezlepkovým jídlem a inspirativní knihou, jsem šťastná jako blecha. Snažím se užívat si život v jeho plné kráse.


Co mě formovalo jako člověka

Každý z nás má svou cestu, která nás formuje – skrze výzvy, inspiraci i chvíle zastavení. Roky 2023–2024 pro mě byly obdobím, kdy jsem si uvědomila, že někdy je potřeba udělat krok zpět, abychom mohli jít dál – silnější, vědomější a autentičtější.

Inspirovaly mě osobnosti, které si stojí za svými hodnotami – například prezident Petr Pavel a jeho klidná síla, nebo Jan Mühlfeit, který mi pomohl nahlédnout hlouběji do světa lidského potenciálu a poznání sebe sama.

Velkou roli v mém životě hrají také vědomé nástroje a projekty, jako je diář Clever Minds nebo Pěstuj neuron – připomínky, že růst začíná uvnitř nás.

Moje cesta však není jen o inspiraci, ale i o vytrvalosti. Od zkoušky na ZČU a maturity z češtiny až po lekce z reálného života – třeba bezlepková dieta, která mě naučila poslouchat své tělo, nebo Turnerův syndrom, který mi ukázal, jak cenné je zdraví a empatie.

A když se potřebuji znovu napojit na radost, připomenu si okamžik, který spojil celou zemi – Nagano 1998, symbol víry, že i nemožné se může stát skutečností.

Moje cesta je mozaikou lidí, zkušeností a poznání. A i když se může měnit směr, jedno zůstává stejné: Cesta je cíl.


A jak to bylo s hokejem ....?

Některé příběhy začínají prvními krůčky, jiné prvním gólem. Ten můj začal ve školní lavici – a od té doby už se hokej stal mojí celoživotní vášní. Psala se středa 18. února 1998. Bylo mi deset let, seděla jsem ve školní lavici a místo učiva jsem hltala obrazovku s čtvrtfinálovým zápasem Česká republika – USA na olympiádě v Naganu. A přesně tam, v tu chvíli, začal můj hokejový příběh.

Najednou jsem měla jedinou touhu – stát se hokejistkou. Jenže můj zdravotní stav mi to nedovolil. V tu chvíli to vypadalo jako konec snu. Ale nebyl. Jen se ukázalo, že moje cesta k hokeji povede jinudy. Začalo to nenápadně – občasným sledováním zápasů, třeba památného semifinále Plzeň–Vsetín (1999/2000). Postupně se ze zvědavosti stala vášeň. A když jsem si v sezóně 2005/2006 pořídila první permanentku (ano, tehdy ještě procvakávací 😊), byl to okamžik, kdy jsem se stala součástí hokejové rodiny naplno.

Hokej mě naučil pravidelně se těšit, sdílet radost i nervy s ostatními fanoušky a užívat si atmosféru, kterou nic nenahradí. A protože jsem chtěla být ještě blíž, přenesla jsem hokej i do svého studia – v roce 2012 jsem mu věnovala svou bakalářskou práci o sportovní publicistice. Inspiroval mne i k založení vlastního webu.

Hokej mne dovedl i k práci v Koreis-Brown Investments. Na hokejových zápasech mne fascinuje to, že je každý jiný. Každý má svůj neopakovatelný příběh, atmosféru a svého hrdinu. Nikdo dopředu neví, co se během zápasu odehraje. Když se na to zpětně dívám, uvědomuju si, že i když jsem nikdy nestála na ledě s hokejkou v ruce, hokej se stal pevnou součástí mého života. Naučil mě, že sny se někdy neplní tak, jak si představujeme, ale to neznamená, že se nenaplní vůbec. Jen k nim někdy musíme dojít jinou cestou.

A já jsem za tu svou nesmírně vděčná. 💙


Pracovní zkušenosti

  • Metalsource - Bohumil Sluka

Zajišťovala jsem kompletní firemní administrativu, připravovala služební cesty i podklady pro účetní oddělení a podílela se na prezentaci firmy na strojírenském veletrhu v Brně. Tato práce mě naučila vnímat detaily, posílila mou finanční gramotnost a otevřela mi dveře k italštině a nové kultuře. Ráda na ni vzpomínám, protože mi ukázala, že i v obchodním prostředí mají lidskost a spolehlivost své pevné místo.

  • Technimat

Zajišťovala jsem kompletní realizaci zakázek, připravovala dokumentaci od poptávky až po předání podkladů účetnímu oddělení a pracovala přímo se zákazníky „na pultu“. Současně jsem navazovala a rozvíjela obchodní vztahy a učila se naslouchat potřebám druhých. Tato zkušenost mi umožnila setkat se s širokým spektrem lidí a zároveň si jasněji stanovit své životní priority.

  • Koreis-Brown investment

Zajišťovala jsem kompletní organizaci akcí v Kolektivu HUB a Bomby k tyči, spravovala provoz e-shopu a komunikovala s šedesáti nájemníky. Součástí mé práce bylo také jednání s úřady a dodavateli služeb souvisejících s pronájmy bytových jednotek. Tato zkušenost mě naučila efektivnímu multitaskingu a zdokonalila mé komunikační dovednosti.

  • Gate Wear

V Gate Wear jsem denně nabízela produkty zákazníkům, seznamovala je s novinkami a pečovala o jejich objednávky. Součástí práce bylo také vybalování nového zboží, organizace skladu a práce se Zásilkovnou při příjmu a výdeji balíků. Tato zkušenost mě naučila být systematická, pečlivá a zároveň flexibilní – každý den přinášel nové situace a potřeby zákazníků. Ukázala mi, jak důležitý je osobní přístup a spolehlivost v každodenní komunikaci.

  • Česká pošta

Současná práce na přepážce je pro mě každodenním tréninkem empatie a zodpovědnosti. Potkávám lidi všech generací, slyším jejich příběhy a často pomáhám vyřešit drobný úkol, který pro ně může být velkou věcí. Učí mě trpělivosti, přesnosti a tomu, že i malý projev vstřícnosti dokáže druhému zpříjemnit den. Znovu se zde potvrzuje, že lidskost a opravdový zájem jsou v práci to nejdůležitější.

TOMINA - Michaela Thomayerová (e-mail: info@tomina.eu), zakladatelka a editorka