Prezidentský deníček - 14.návštěva 15.2.2025 díl první
15.02.2025 ....
Jak využít volný den naplno? Třeba takhle ... Začala jsem v nové budově Národního muzea na výstavě Czech Press Photo 2024
V Nové budově Národního muzea můžete navštívit výstavu jubilejního 30. ročníku prestižní novinářské soutěže Czech Press Photo.
V letošním ročníku bylo vypsáno osm fotografických kategorií. Soutěžilo 256 fotografek a fotografů, kteří přihlásili přes čtyři a půl tisíce fotografií.
Výstava vítězných a dalších vybraných fotografií 30. ročníku soutěže Czech Press Photo je pořádána ve spolupráci s Národním muzeem v prostorách Nové budovy. Na výstavě jsou prezentovány oceněné snímky a další vybrané fotografie, které charakterizují uplynulý rok. Celkem je k vidění přes 500 tištěných fotografií a více než 250 snímků v obrazovkách a projekcích od osmdesáti autorek a autorů. Součástí výstavy bude také bohatý doprovodný program.
I v letošním ročníku bylo vyhlášeno Czech Photo Junior pro mladé autory ze základních a středních škol, kteří zaslali téměř 1500 fotografií. Snímky mladých autorů budou k vidění jak v prostorách Národního muzea, tak i ve větším formátu v jedinečné venkovní expozici před Fragment Gallery v Karlíně.
https://www.nm.cz/navstivte-nas/program/vystavy/czech-press-photo-2024
Pokračovala na Pražském hradě .... výstava Dary pro prezidenta z daleka i blízka
Výstava "Dary pro prezidenta z daleka i blízka" nabízí jedinečný pohled na roli darů ve světě diplomacie i místních tradic. Na výstavě je vůbec poprvé k vidění výběr protokolárních darů, které prezident Petr Pavel obdržel od zahraničních státníků, představitelů regionů i občanů. Tyto výjimečné artefakty symbolizují kulturu, historii a tradice zemí a regionů, z nichž pocházejí, a odrážejí úctu, přátelství či politické poselství. Výstava zahrnuje předměty vysoké řemeslné a umělecké hodnoty i dárky osobního rázu, například dětské obrázky s upřímným poselstvím. Přijďte objevit příběhy skryté za těmito jedinečnými předměty a poodkrýt, jakou roli hrají dary na diplomatické i osobní úrovni.
Pak jsem se vrátila do Národní muzea na výstavu - Olympijské příběhy
Výstava Olympijské příběhy mapuje úspěchy českých sportovců od jejich účasti na olympijských hrách v Londýně v roce 1908 až po olympiádu v Paříži v roce 2024. Představuje mnohdy nikdy nevystavené předměty ze sportovních sbírek Národního muzea či unikátní zápůjčky. Výstavu připravilo Národní muzeum ve spolupráci s Českým olympijským výborem.
Z muzejních sbírek se můžete těšit například na modely stadionů v Berlíně nebo v Pekingu či účastnické medaile – bronzovou medaili z roku 1924 prvního československého olympijského vítěze Bedřicha Šupčíka, zlatou medaili jezdce na koni Františka Ventury (Amsterdam, 1928), zlatou medaili gymnastky Vlasty Děkanové (Berlín, 1936) nebo stříbrnou z Mnichova 1972 diskaře Ludvíka Daňka. Zajímavou zápůjčkou je pak Zátopkova medailová kolekce a medaile Dany Zátopkové z olympiády v Římě, které uchovává Národní archiv.
K vidění jsou také pozvánky na společenské akce, které se konaly již od prvních novodobých olympijských her a na které byli zváni členové Mezinárodního olympijského výboru a předsedové národních olympijských výborů, mezi které patřil Jiří Guth Jarkovský a později například Josef Gruss, druhý český člen Mezinárodního olympijského výboru. Součástí výstavy jsou také pravidla a programy různých olympijských soutěží v průběhu uplynulých desetiletí, propagační tisky a dalších archiválie.
Vystaveny jsou rovněž olympijské pochodně od té první berlínské, až po ty z posledních let, současně s informačním tiskem, který byl k prvnímu běhu s olympijskou pochodní vydán. Olympijská pochodeň byla v té době také poprvé a naposledy nesena i přes naše území.
Dále se můžete těšit na Cenu Jiřího Gutha Jarkovského, která je již od roku 1934 nejvyšším tuzemským oceněním pro osobnosti z oblasti sportu a olympismu. Národnímu muzeum se pro výstavu Olympijské příběhy podařilo získat také unikátní, sto let starý reprezentační dres fotbalisty Paula Mahrera, účastníka olympijských her v roce 1924.
K vidění jsou také artefakty připomínající olympijské hry z roku 1924 i ty poslední, které proběhly v létě 2024. Vystavena je nástupová kolekce ze zimních her v Turíně 2006, krasobruslařský kostým Áji Vrzáňové, nebo replika teplákové bundy Dany Zátopkové.
K prohlédnutí jsou i další oděvní doplňky a památky, které provázely sportovce na nebo z olympijských her, telegramy, kterými fanoušci opěvovali vítězství Emila Zátopka v Helsinkách v roce 1952 či dopisy krasobruslařce Hance Maškové z období její účasti na zimních olympijských hrách v Grenoblu.
Výstava je doplněna projekcí z archivu Mezinárodního olympijského výboru (muzea v Lausanne), kterou tvoří z velké části záběry z her v Paříži v roce 1924, ale i záběry ze zapalování olympijského ohně v průběhu desetiletí.
Když už jsem byla v Národním muzeu nemohla jsem vynechat ani výstavu Má vlast
Výstava Má vlast připomíná v rámci Roku české hudby a 200. výročí skladatelova narození osobnost Bedřicha Smetany a jednu z jeho nejvýznamnějších skladeb. Prostřednictvím autentických poznámek, korespondence, a především partitur představuje jednotlivé symfonické básně tak, jak je pojímal sám autor, historický kontext, ve kterém vznikaly, a ohlasy, jaké je provázely v pozdějších významných historických momentech našich dějin. Výstava je symbolicky otevírána 5. listopadu 2024 v den 142. výročí prvního souborného provedení Mé vlasti.
Ve výstavě se můžete těšit na unikátní sbírkové předměty z Národního muzea, které si bude možné prohlédnout během devíti tematických zastavení. V úvodu vás výstava seznámí s osobností Bedřicha Smetany, do jehož života budete moci nahlédnout prostřednictvím jeho osobních předmětů, jako jsou brýle, stůl, psací potřeby, kalamář, kukátko či naslouchátko. Druhé zastavení vás vtáhne do doby a okolností, za kterých cyklus Má vlast v letech 1874 až 1879 vznikal, a připomene i první souborné provedení 5. listopadu 1882 na pražském Žofíně. Další části výstavy jsou věnovány šesti jednotlivým básním – tedy Vyšehradu, Vltavě, Šárce, básni Z českých luhů a hájů, Táboru a Blaníku. Dozvíte se například, že partitura k Vltavě vznikala pod rukama skladatele neuvěřitelných 19 dní, kdy na notový záznam připsal poznámku „jsa úplně hluchý“. Poslední, deváté zastavení představí Mou vlast v proměnách času a připomene provedení skladby spojená s významnými historickými momenty naší země.
Kromě skladatelových osobních předmětů si budete moci ve výstavě prohlédnout nejrůznější hudebniny a notové materiály, fotografie, sochy, obrazy, dopisy, knihy, ilustrace, hudební nástroje – umístěna zde bude například i harfa, na kterou si budete moci zahrát. Součástí výstavy jsou i historické artefakty jako repliky husitských zbraní z 19. století. K vidění je také Má vlast v kamenech, budete si tak moci sáhnout na horninu z Blaníku či kamínky z Vltavy. Výstava se soustředí samozřejmě i na zvukový prožitek. Její součástí je poslechová mapa Vltavy a audio ostrovy s celými symfonickými básněmi. Ústřední témata si můžete poslechnout v krátkých ukázkách.
https://www.nm.cz/ceske-muzeum-hudby/muzeum-bedricha-smetany/ma-vlast
