PERFEKCIONISMUS x EXCELLENCE

PERFEKCIONISMUS 

Perfekcionismus na první pohled vypadá jako výhoda. Touha dělat věci dobře, dotahovat detaily, mít vysoké standardy. Jenže… kde je ta hranice? Perfekcionismus často není o kvalitě. Je o tlaku. O strachu z chyby. O pocitu, že „ještě nejsem dost“.

Je to vnitřní hlas, který říká:

• „Ještě to není ono.“
• „Můžeš víc.“
• „Co když to nebude dokonalé?“

A tak čekáme. Ladíme. Opravujeme. Přepisujeme. A někdy… raději neuděláme nic.

Perfekcionismus nás nevede k růstu. Drží nás v bezpečí. A často i na místě.

Perfekcionismus může být jak pozitivní, když motivuje jedince k dosažení vyšších standardů a lepšího výkonu, tak i negativní, když vede ke stresu, úzkostem, a depresi. Významným rysy perfekcionismu jsou nerealistická očekávání, nedostatek sebekompatibility a přehnaná obava z chyb a selhání.

EXCELLENCE

Není o dokonalosti. Je o vědomém růstu. O tom dělat věci naplno – ale bez potřeby být bezchybní.

Excellence znamená:

• dělat svou nejlepší možnou verzi v daný moment
• učit se za pochodu
• přijmout chybu jako součást cesty

Není to tlak. Je to směr.

Excellence se liší od perfekcionismu v tom, že zatímco perfekcionismus se může zaměřovat na nepřiměřeně vysoké standardy a nekompromisní touhu po dokonalosti, excellence klade důraz na dosažení vynikajícího výkonu nebo kvality, aniž by požadovala absolutní dokonalost. Excellenci lze vnímat jako realistický a dosažitelný cíl, zatímco perfekcionismus může být neustále nedosažitelným ideálem.

Nekomplikujme jednoduché, nevyrábějme překážky, neztrácejme čas hledáním perfektního, abychom nakonec neudělali nic. 

Každý den máme možnost být lepší verzí sebe sama. 

Princip tří P: 

• P - Připomenout si, co se nám povedlo. 
• P - Poučit se z toho, co se nám nepovedlo. 
• P - Představit si, jak to budeme dělat dál. 

Musíme si udržet pokoru, to ale neznamená, že nemůžeme mít odvahu, vizi nebo ideu

foto z https://www.pavlovaeva.cz